Co je to coursing
Coursing je kynologický sport. Jedná se o jednu z mnoha aktivit, která je založena na touze psa lovit. Běhá se v přirozeném, mírně svažitém terénu (není to však podmínkou), s přírodními nebo umělými překážkami. Cílem psa při coursingu je ulovit kořist, která je tažená navijákem. Tato návnada v podobě střapce z igelitových pásků nebo králičí kůže, je tažena lankem mezi kladkami po dráze, která simuluje skutečný běh zajíce.
Jedná se dvoukolový závod, kdy trať o délce cca 600 - 900 m je postavena tak, aby psi prokázali rychlost, štvavost (při smečce i spolupráci) a inteligenci, kterou návnadě různě nadbíhají.
Coursing se stává v posledních letech v Česku oblíbenou aktivitou a není již pouze doménou chrtích plemen. Jedná se o ideální vybití energie živějších plemen psů.
Jedná se dvoukolový závod, kdy trať o délce cca 600 - 900 m je postavena tak, aby psi prokázali rychlost, štvavost (při smečce i spolupráci) a inteligenci, kterou návnadě různě nadbíhají.
Coursing se stává v posledních letech v Česku oblíbenou aktivitou a není již pouze doménou chrtích plemen. Jedná se o ideální vybití energie živějších plemen psů.
Jak také může vypadat coursing, když se při tom někdo vyblbne :o) I když tohle je už extrém a přijde mi to chvílemi i dost nebezpečné.
Pravidla coursingu
(1) Při coursingu běží psi samostatně bez doprovodu, nucení či pobízení, po přírodním terénu, vybaveni náhubkem, postrojem a s červenou nebo bílou dečkou (aby je bylo možno rozeznat) za umělou návnadou z igelitových pruhů taženou na šňůře z navijáku přes kladky.
(2) Terén: široká louka je nejblíže ideálnímu místu pro coursing. Mírně svažitý nebo kopcovitý terén je také vysoce žádoucí. Keře nebo stromy či jiné dobře viditelné překážky jsou vítány.
Povrch by neměl být kluzký, měl by být bez děr či větších kamenů. Přirozené překážky jsou žádoucí, ale ne nezbytné. Musí být viditelné alespoň ze vzdálenosti 30 m, zejména když jsou umístěny v nerovném terénu.
(3) Psi běhají v páru a jsou vypouštěni současně. Pokud je lichý počet psů, běží psi ve trojici, nebo běží jeden pes sám.
(4) Běhy jsou sestavovány podle skladby a schopností účastníků.
(5) Psi mohou absolvovat pouze dva běhy delší než 600 m za den. Druhý běh může pes absolvovat nejdříve 60 minut po dokončení prvního běhu.
(6) V případě, že pes přestane sledovat návnadu anebo se odchýlí z dráhy a je ohrožena jeho bezpečnost, je běh přerušen.
(7) Při coursingu se hodnotí chování při běhu.
(8) Důvody pro diskvalifikaci jsou následující:
1. Pes přestane sledovat návnadu.
2. Pes zdržuje nebo brání běhu ostatním.
3. Pes musí být povzbuzován, aby vůbec běžel.
(9) Napadání ostatních psů:
Pořadatel musí diskvalifikovat psy, kteří napadají nebo se pokoušejí napadnout ostatní psy nebo chtějí utéct před zahájením běhu. Napadající psi jsou takoví, kteří se nesoustředí na návnadu, ale napadají nebo se pokoušejí napadnout ostatní proto, aby jim zabránili v běhu a sledování návnady. Okamžitá obranná reakce napadeného psa je ovšem povolena.
Souboj psů u návnady (nebo v závěru o návnadu) se však nepovažuje za výše zmíněný případ.
(2) Terén: široká louka je nejblíže ideálnímu místu pro coursing. Mírně svažitý nebo kopcovitý terén je také vysoce žádoucí. Keře nebo stromy či jiné dobře viditelné překážky jsou vítány.
Povrch by neměl být kluzký, měl by být bez děr či větších kamenů. Přirozené překážky jsou žádoucí, ale ne nezbytné. Musí být viditelné alespoň ze vzdálenosti 30 m, zejména když jsou umístěny v nerovném terénu.
(3) Psi běhají v páru a jsou vypouštěni současně. Pokud je lichý počet psů, běží psi ve trojici, nebo běží jeden pes sám.
(4) Běhy jsou sestavovány podle skladby a schopností účastníků.
(5) Psi mohou absolvovat pouze dva běhy delší než 600 m za den. Druhý běh může pes absolvovat nejdříve 60 minut po dokončení prvního běhu.
(6) V případě, že pes přestane sledovat návnadu anebo se odchýlí z dráhy a je ohrožena jeho bezpečnost, je běh přerušen.
(7) Při coursingu se hodnotí chování při běhu.
(8) Důvody pro diskvalifikaci jsou následující:
1. Pes přestane sledovat návnadu.
2. Pes zdržuje nebo brání běhu ostatním.
3. Pes musí být povzbuzován, aby vůbec běžel.
(9) Napadání ostatních psů:
Pořadatel musí diskvalifikovat psy, kteří napadají nebo se pokoušejí napadnout ostatní psy nebo chtějí utéct před zahájením běhu. Napadající psi jsou takoví, kteří se nesoustředí na návnadu, ale napadají nebo se pokoušejí napadnout ostatní proto, aby jim zabránili v běhu a sledování návnady. Okamžitá obranná reakce napadeného psa je ovšem povolena.
Souboj psů u návnady (nebo v závěru o návnadu) se však nepovažuje za výše zmíněný případ.
Hodnocení coursingu
Hodnocení provádí polní pozorovatel a rozhodčí coursingu. Polní pozorovatelé stojí v závodišti na přidělených kontrolních pozicích. Rozhodčí coursingu hodnotí celkový běh z hlediska 5 následujících kritérií. Maximální počet bodů za každé kritérium je 20 (FCI system). Jestliže je bodové hodnocení soutěžících psů stejné, rozhoduje vyšší počet bodů za jednotlivá kritéria, při čemž pořadí důležitosti je vytrvalost, hbitost, horlivost, inteligence, a nakonec rychlost.
Kritéria:
a) RYCHLOST, která je nutná pro lapení kořisti. Projevuje se svižností, s jakou psi reagují při vypuštění návnady na startu. Rychlost se projevuje po celé délce dráhy, zejména však při chytání návnady. Rychlost se projevuje svižností pohybu, počtem pohybů a postupem psa. Jelikož se pro měření rychlosti nepoužívá časomíra, je důležitým prvkem pro posouzení způsob, jak moc se pes snaží kořist dostihnout. Při posuzování se nezohledňuje absolutní rychlost, neboť rychlost psa je nutno porovnávat s rychlostí jeho soupeřů. Žádoucí je i zrychlení, kterým se pes, který je na druhém místě, dostává před svého soupeře.
b) HORLIVOST v pronásledování za jakýchkoli podmínek (terén nerovný nebo s překážkami), i při výskytu jakýchkoli incidentů, jako je např. přeběhnutí zatáčky, pád, pozice návnady mimo dohled, atd. Horlivost se projevuje na startu: soustředěnou pozorností, pohledem upřeným na návnadu; při pronásledování návnady: neustálým poháněním návnady; nucením obsluhy navijáku, aby zvyšovala rychlost návnady a zabránila tak jejímu chycení před koncem dráhy; čistým přeskokem překážky bez zaváhání; touhou vrátit se k návnadě, když zůstane vzadu; při chytání návnady: zadržením návnady letmým (překotným) úchopem při plné rychlosti; pokusy chytit návnadu i tehdy, jestliže byla uchopena soupeřem.
c) INTELIGENCE prokázaná při pronásledování. Inteligence umožňuje psovi zaujmout při běhu dráhu, ve které se dostane do dobré pozice pro chytání návnady a zároveň projevuje hbitost, bez které nebude v chytání úspěšný ani ten nejrychlejší pes. Inteligence psa se projeví v tom, že pes zaujme pozici mezi návnadou a svou dráhou tak, aby zabránil návnadě uniknout do obtížného terénu.
d) HBITOST se projevuje rychlými změnami směru, vyvolanými obraty návnady, překonáváním překážek, při polapení, a zejména při letmém (překotném) úchopu návnady.
e) VYTRVALOST je schopnost psa ukončit běh v dobré fyzické kondici. Jedná se o celkové množství fyzických a mentálních sil, které je schopen pes při běhu vydat.
Kritéria:
a) RYCHLOST, která je nutná pro lapení kořisti. Projevuje se svižností, s jakou psi reagují při vypuštění návnady na startu. Rychlost se projevuje po celé délce dráhy, zejména však při chytání návnady. Rychlost se projevuje svižností pohybu, počtem pohybů a postupem psa. Jelikož se pro měření rychlosti nepoužívá časomíra, je důležitým prvkem pro posouzení způsob, jak moc se pes snaží kořist dostihnout. Při posuzování se nezohledňuje absolutní rychlost, neboť rychlost psa je nutno porovnávat s rychlostí jeho soupeřů. Žádoucí je i zrychlení, kterým se pes, který je na druhém místě, dostává před svého soupeře.
b) HORLIVOST v pronásledování za jakýchkoli podmínek (terén nerovný nebo s překážkami), i při výskytu jakýchkoli incidentů, jako je např. přeběhnutí zatáčky, pád, pozice návnady mimo dohled, atd. Horlivost se projevuje na startu: soustředěnou pozorností, pohledem upřeným na návnadu; při pronásledování návnady: neustálým poháněním návnady; nucením obsluhy navijáku, aby zvyšovala rychlost návnady a zabránila tak jejímu chycení před koncem dráhy; čistým přeskokem překážky bez zaváhání; touhou vrátit se k návnadě, když zůstane vzadu; při chytání návnady: zadržením návnady letmým (překotným) úchopem při plné rychlosti; pokusy chytit návnadu i tehdy, jestliže byla uchopena soupeřem.
c) INTELIGENCE prokázaná při pronásledování. Inteligence umožňuje psovi zaujmout při běhu dráhu, ve které se dostane do dobré pozice pro chytání návnady a zároveň projevuje hbitost, bez které nebude v chytání úspěšný ani ten nejrychlejší pes. Inteligence psa se projeví v tom, že pes zaujme pozici mezi návnadou a svou dráhou tak, aby zabránil návnadě uniknout do obtížného terénu.
d) HBITOST se projevuje rychlými změnami směru, vyvolanými obraty návnady, překonáváním překážek, při polapení, a zejména při letmém (překotném) úchopu návnady.
e) VYTRVALOST je schopnost psa ukončit běh v dobré fyzické kondici. Jedná se o celkové množství fyzických a mentálních sil, které je schopen pes při běhu vydat.